Snažím se inspirovat své klienty, aby zapomněli na mínění druhých, neporovnávali svojí jedinečnost s jedinečností druhých a šli svojí vlastní cestou života,… ať je jakákoliv. Je to jedna z životních lekcí i pro mne samotnou, a tak se snažím postupně předávat vlastní zkušenosti, omyly i zážitky na této pouti světem. Často totiž míváme pocit, že cesta druhých je “jaksi” zajímavější, barevnější, rozmanitější.. či prostě více okouzlující. Však zapomínáme, že tato naše zdánlivá „ne/objektivita“ je jen odraz zcela jiného úhlu pohledu. Máme, totiž, absolutně odlišný výchozí bod výhledu. Máme, zcela absolutně, jiný odstup.

Dříve sem si pod pojmem jóga představila dýchání, protahování a to bylo vlastně všechno. Přiznám se, že jsem jí vlastně ani vyzkoušet nechtěla. Preferovala jsem silový trénink v posilovně, kde cítíte každý sval, aerobní cvičení, kdy nemůžete s dechem a hecujete se, že ještě chvilku vydržíte. To pro mě bylo cvičení.

Díky nemoci, která mi vstoupila do života, jsem byla nucena zpomalit. A to tak, že mi vlastně nic jiného než jóga nezbývalo. Když se na to dnes podívám zpětně, zjišťuji, že jsem jen nedokázala být v klidu se svojí hlavou. Praktikovat jógu jsem začala doma při youtube videích a zjistila, že “to” vlastně není jen o protahování a dýchání. Byť mne zpočátku stále nejvíce imponovalo, co všechno lze s tělem dělat. Stálo mne mnoho času, než jsem si uvědomila, že jógu je možné dělat i jinak. Že je možné zkoordinovat jemnou jógu se silovou. Dnes je jógové cvičení mojí pravidelnou praxí. Těším se na každou lekci, ať je jemná či silová. A čím dál tím více se těším i z protahování a dechové praxe.

Jmenuji se Káťa a k józe mě přivedlo studium fyzioterapie. Nejdřív byla jóga pro mě jen téma bakalářské práce, později se stala mou součástí. Chtěla bych Vám na lekcích předat zkušenost umět se skrz jógu poznat, vnímat sebe sama, pracovat na sobě a vytvořit si z každé jógové lekce zážitek.

Vím, jak umí být začátky těžké. Hledejte, co vás baví. Potom, co toto najdete, nepřestávejte.

Budu se těšit na společné lekce.

Jsem vnímavá a tuto schopnost mám podepřenou vzděláním. Nejvyšší školou je ale pro mě život sám. A co to pro mě znamená? Všímat si myšlenek, pocitů i činů v každodenním životě a brát za ně zodpovědnost. Nechat se inspirovat lidmi, věcmi a událostmi. Učit se od svého okolí, protože každý má v sobě něco, co může předat. Se skupinami pracuji od roku 2007. V mé práci mi jde především o propojení těla, duše a mysli. Dále o uvolnění, úlevu a v neposlední řadě o uzdravení.